Bylo trosku zatazeno a stejne bylo neskutecny horko, takze jsem celou cestu premyslela, jak tam asi musi byt, kdyz je slunicko v plne palbe. Hloubka mych myslenek odpovidala stupni me unavy :-D Na obed jsem mela krevety s ryzi, kdyz nam prinesli misticku s chili skodolibe se usmivali a synchronizovane cekali az si smocime...
Po obede se k nam pripojil nas novy cesko-vietnamsky kamarad ( cech zijici ve vietnamu ), zbavil nas padaku, kterej jsme mu vlaceli a me zbavil idey o vietnamskym jidle...:-D hulvat!
Potom jsme chodili ulickama sem a tam a vsude byly stanky s jidlem a byvalym jidlem :-D a ovocem a hrackama a oblecenim, proste nakupovaci a preziraci ,,raj" - trosku smradlavej teda :-D sem tam probehla podel obrubniku nejaka krysa, z ceho jsem mela nevidanou radost, protoze jsem krysu na ulici jeste nikdy nevidela... A takz u kazde restaurace byli psi podivne rasy, priblizne takovi vestajove (vesnicky tajemstvi). Jeden vypadal jako Yoda, bohuzel jsem ho nestihla zvecnit...Velka neyhoda toho vseho jidla na ulici byla, ze ho moc nebylo kde jist. Skoro nikde se nedalo sednout, kdyz jo, bylo to hodne skromne sezeni na plastovych zidlickach s nizkym stoleckem- nebo bez stolecku. Vzdycky tesne u silnice, ktery nejsou zrovna klidny. 90 procent byly motorky, vetsina bez zrcatek, prumernej pocet lidi na jedne motorce byly tri osoby...prumernej pocet zatroubeni na triceti metrech bylo 15. Vsichni porad troubili...pred krizovatkou, za krizovatkou, za autem pred autem, ve smeru, v protismeru...proste porad....misto brzdy meli klakson...
Dost brzo se stmiva..nebo ani ne tak stmiva jako ze se proste v sest stane tma :-D diky tomu plus unave jsem uz v 19:32:41 mela pocit, ze je tak jedenact a ze bych mela jit spat, protoze rano o pul sedme odjizdime na letiste.
Pac bylo moc brzo, tak jsme si sedli u hotelu na jedno....Nakonec se z niceho nic objevil ten nas kejmos se svou divkou, ktera se jmenovala Miu, Nju nebo Miau (cteno mnau s hackem nad n) to nevime a narozdil od vsech ostatnich vietnamek mela prsa, cim me urazila, protoze do te doby jsem byla kralovnou ctvrti :-D
Hosi se bavili o praci a o cestovani a s pribyvajicima pivama se zacali bavit cesky o podprsenkach a holeni nohou a podobnych vecech...Manu byla nastvana ze jim nerozumi a ja ze jim rozumim :-D
Nakonec jsme sli spat asi v jednu, o ctvrt na sedm uz jsme vstavali, rozespala vietvicka nam zavolala taxika, kterej tam byl asi za minutu a pul a protroubil se s nama na letiste..
Vnitrostatni letiste vypadalo asi jako nadrazi na Florenci. Nikdo nevedel kam jit, kazdej nas posilal nekam jinam. Prvni nas poslali na pismenko ,,zii" coz nebylo ani ,,c" ani ,,z" a u pismena ,,g" nikdo nebyl....az kdyz jsme se priblizili k prepazce, vynorily se tri slecny ( vek cca 13- 56 let...tezko rict) a stylem ,,tak my vas teda odbavime at uz letite kamkoliv" nam vzaly krosny...Normalne by me to aspon znepokojilo, ale byla jsem tak strasne unavena a krosna tak strasne tezka, ze jsem s ni ochotne svihla na pas a nejradsi bych tam svihla i sebe.
Sedeli jsme a cekali na cislo GATU...po delsi dobe se objevilo cislo 4...nasli jsme jenom brany 5-9, tak jsme sli s davem...dav nasel i ztraceny brany 1-4 a taky zlatou branu a hvezdnou branu...autobusem nas odvezli k vrtulovymu letadlu...Byla jsem tak unavena ze mi nevadilo, ze nemam misto na nohy , ze nedostaneme jidlo. Bylo mi jedno jestli sedim u okynka i ze se pri startu netocila jedna vrtule...Prospala jsem start, uspesny roztoceni druhe vrtule, let i hele more (cteno s hackem nad r) a hele dzungle...
Žádné komentáře:
Okomentovat