Jakoby Blog: Vietnam-Can Tho

Rano 25.10. jsme preleteli do delty Mekongu, konkretne do Can Tho. V letadle z Con Dao do Can Tho nas letelo 18 :-D a leteli jsme asi 50 minut ( vietnamskyho casu :-D). Z letadla slo dobre videt, jak cela oblast vypada : ryzovy pole...vsude..Velky, maly, ale vsude...Jedna velka hneda bazina a rovina, ale spis bazina :-D
Po tlacenici z letadla :D jsme na prazdnym letisti nasli dva bankomaty- jeden rovnou nefungoval a s druhym jsme hrali nasi oblibenou hru: kolik das?! Vetsina bankomatu dava maximalne 5 000 000 dongu, coz je asi 5000 kc - coz neni mnoho! ale kazdej ma limit jinak...Mam k jejich bankomatum duveru asi jako k nasim automatum na horkou cokoladu , co byvaji na nadrazi. Ktery bud nefungujou, nebo nevraci drobny, nebo zapomenou nasypat cokoprasek do kelimku, takze dostanete jen horkou vodu, nebo naopak jen prasek bez vody a nebo a to je nejhorsi: vodu i prasek ale bez kelimku..Tak tenhle bankomat se tvaril jako bezkelimkova verze automatu na cokoladu...s tim rozdilem ze u nej necekal poctive zrajici bezdomovec, jestli vam nahodou neupadne nejaka ta mince...

Pokusili jsme se delat ze nevime o petimilionovym limitu a zadali castku 6,5 milionu.
( dovolim si vsuvku: na letisti v Can Tho neni nic nez jeden a pul bankomatu a dva taxi stanky- hned vedle sebe- v jednom holka, ve druhym kluk a jakmile vyjdou lidi s batohama, zacnou oba hulakat anglicky, hned po tom vietnamsky- asi neco ve smyslu ,,vitejte v can tho, muzeme vam pomoc s dopravou?'' ale naprosto monotonne- jako starej dabing a opakujou to porad dokola hlasem automatu, kdyz volate na operatora nebo jako krtecci , co davali plastovy vajicko s prekvapenim a rikali porad dokola basnicku...A tim ze jsme v cele hale byli jen my a hadali se 20 minut s bankomatem, otocili se oba na nas a jako kolovratek to rikali porad dokola...konec vsuvky)
Bankomat nas docela vysachoval, postupne jsme snizovali navrh na castku a potupne jsme odchazeli s jednim milionem :-D a co nas trapilo jeste vic bylo, ze jedina moznost jak se dostat do hotelu bylo jednim z tech dvou taxiku!! napeti sililo, kdyz jsme se blizili k jejich pultikum silila i snaha, intonace zacala kolisat, napeti by se dalo krajet!
,,vase prani hned vam splnim, poslu kulicku s prekvapenim" :-D A my meli pred sebou dilema, jestli jit za klukem, protoze je jasny ze vic lidi chodi za holkou- rekla bych ze proto ze ma prsa, ale v teto discipline byli s klukem v remize :-D na druhou stranu zensky jsou tady spodinou, kdyz chlastaji na verejnosti, coz taky neni fer... a proto jsme sli k holce, nebo spis proto, ze jsme meli tezky krosny a ona byla o pul metru bliz.... chlapec potupne dorekl posledni basnicku...trosku do ztracena a sel se podivat za kolik dni prileti dalsi letadlo...:-D
Pan taxikar trosku bloudil- samozrejme se zapnutym taxametrem, nakonec to nasel..ale vzhledem k tomu, ze jsme byli pod mostem mezi bazinou a bazinou jsem ani nemela moc radost ze jsme v cili...Ale kdyz jsem to pak uvidela- a ted me napada ze jsem jeste nepouzila citat :-D- a asi ,,kdyz cesta neni trnita, nestoji cil za to" ....cestou to vsechno vypadalo tak silene a nakonec to bylo fakt dokonaly a to tak moc, ze recepce a restaurace byl otevrenej, bambusovej domecek, jako welcome drink jsme dostali citronovej dzus ( a nebyl chutove za trest ).
Vsichni zamestnanci se nam predstavili a ptali se, kde jsme byli a kam pojedema pak chodili i ostatni ubytovani a ptali se nas znovu....Vsichni tady umeli vyborne anglicky, krome me teda! Takze chvili jsem mela silu, pekelne jsem se soustredila a rozumela jsem...potom me sila opoustela a z kazdyho sestyho slova, co jsem rozumela, jsem si domyslela co asi mohli rikat a prikyvovala jsem hlavou a hrala jsem ,,zrcadlovy porozumeni" = smali se, smala jsem se taky, tvarili se vazne, ja taky...tuhle hru hraju dost casto, jsem v ni fakt dobra :-D vetsinou konciva otazkou....
Dalsi faze byla , ze jsem nerozumela vubec, vubec jsem se nesoustredila a uz jsem se ani nesnazila kyvat hlavou jako pes na palubni desce :-D jako vzdy jsem byla unavena, takze jsem byla rada, ze uz nam jedou ukazat domecek ...
Jeden zamestnanec, co se jmenoval Ton, Tom, Von, Vom, Fon nebo Fom.....nam vzal obe krosny a vedl nas..sli jsme pres bambusovej houpaci most, coz bylo docela vtipny s tema krosnama....
I nas domecek stal na bazine, byl celej bambusovej a strechu mel z palmovych listu a mel dve terasky s houpacima sitema a kresilkama-samozrejme z bambusu...mel otevrenou sprchu ,,pod hvezdami" ( ale ve dne to nefunguje :-D) Byla jsem z toho tak nadsena, ze jsem hned usnula na dve hodinky :D
Kdyz jsem se probudila, tak jsem tam chtela jen tak sedet a chodit a kochat se, ale jeli jsme lodi na nocni trh, jako na organizovanej vylet :-D Ton se nas behem priprav vsech ptal, jestli mame nejaky tasky nebo aspon sacky....asi aby jsme si nenamocili batohy....kdyz jsme nasedli do lodicky-bylo nas asi 10- nam rekl ze ty tasky mame na to, aby jsme mu mohli privizt spoustu jidla :-D....vyrazili jsme smradlavou hnedou rekou do mesta. Cestou jsme videli spoustu domecku mistnich..bylo to trosku jako Benatky- akorat to min smrdelo :-D Jen z predstavy, ze na me ta voda strikne se mi vracela morska nemoc z minulyho tydne.... A pak jsme jeli kolem skupinky deti, ktery si v rece hraly a kdyz nam chtel jeden rict ahoj, tak si lokl...ale nic si z toho nedelal.....maval a topil se dal :-D....o kousek dal v rece myla pani nadobi, naproti v tom prala pradlo....a jejich soused se v tom dokonce koupal. Vzdycky klackem odhrnul plovouci odpadky vic do proudu a mydlil se jak divej....jsem si jista, ze tyhle lidi musi byt proste nesmrtelny....
Dostali jsme povel, at si nasadime zachranny vesty, ze vjizdime na velkou reku....s vestou jsem mela velkej pocit, ze existuje riziko, ze dojde ke styku s vodou....A tohle byl presne ten typ vody, do ktere kdyz spadnete, tak uz nechcete ven, ale snazite se proste umrit co nejrychleji.....
Po hodine cesty kanalem jsme dopluli do mesta, kde nas cekala Vietnamka- pruvodkyne....Pozjistovala nase jmena a vyrazili jsme do ulic...Odvedla nas do prvni restaurace, kde nas ucila jarni rolky...balit a jist.....tak jsme balili a jedli a rozkoukavali se...Byli tam s nama par z Novyho Zelandu, dve dlouho segry z Australie ( dlouho segry=starsi pani :-D) , dva kluci ze Spanelska, ze kterych salalo teplicko....a na prvni pohled slo poznat, kdo je mamka a kdo tatka...Od pruvodkyne jsme vedeli, ze budeme jist 4x...takze rolky byly vyborny ale vsichni si nechavali misto na neco lepsiho....coz neprislo :-D
Druhy jidlo jsme jedli venku na krizovatce, prinesli tri varice, na ne kastrulky a my jsme vsichni cumeli jeden na druhyho a cekali jsme, co to bude...Byla to cuketa s veprovym masem..kazdej si nabral tak tri sousta, aby meli misto...Jako vrchol prinesli krysu...Cekala jsem ze bude cela na spejli, jako treba ve Shrekovi, ze proste bude k nakousnuti od pohledu....ale bylo to par kousku masa, o kterych rekli, ze je to krysa. ,,Mamka" se otrepal, ,,tatka" rekl ze je po trech rolkach a soustu cukety uplne plnej a australanky se krizovaly a ujistovaly, ze v cukete taky neni krysa..Kdyz jsme rekli, ze chutna skoro uplne jako krecek, malem se seskladaly pod stul...Mamka zacal s porodnim dychanim. Pruvodkyne nas presvedcovala, ze je vegetarianka, i kdyz pred chvili tlacila veprovy rolky.
Krysa byla i s kostma, takze na ni byly asi dva gramy masa, ktery se rozdelily mezi tri ochutnavajici, no obrovska zranice...Nakonec to dopadlo dobre...mamka to rozdychal, tatka se tvaril plnej- pro jistotu, kdyby jeste nejakej kousek krysy zbyl....segry Selma a Patty zahly cigaro a slo se dal....
Dalsi zastavka byla na polivku s cernym kuretem....Miska s vyvarem a malinkym kuretem, ktery melo cernou kuzi...Selma a Patty se vubec nemeli k degustaci, tatka byl porad ocividne plnej, mamka zacal s tehotenskym cvicenim a pruvodkyne se priznala, ze kdyz byla mala ( cele tri roky! ) lovili krysy v polich a pak si je opikali na ohni....Mamka dostal kontrakci....
Posledni zastavka byla na sladke ryzi v kornoutku....Vsichni, krome plnyho tatky si dali...mamka prozival laktacni psychozu, takze potreboval sladky...a vsichni jsme byli stastni, ze jsme degustacni vecer prezili...

V pondeli 26.10. jsme se po snidani ( v 11) rozloucili se Selmou a Patty, ktery uz vyzkousely vsechny hotelovy atrakce, vcetne skoly vareni a bankove masaze zad...s puntikama na zadech ( od tech banek) odjely o kousek dal...ani jsem si je nepohladila...
Odpoledne bylo prijemnych 180 stupnu, tak jsme vyrazili na kola....porozhlidnout se po okoli. Nutno podotknout, ze moje kolo nebrzdilo, ale melo hlasitej zvonecek, za ktery se v Polsku ploti zlotem :-D a vepredu na riditkach kosicek na kocky...Pripadala jsem si jako Maryska z Postrizin, jen jsem nemela masli ve vlasech...Lilo ze me jak z vola a s eleganci prevracenyho traktoru jsem se snazila udrzet na uzke ceste mezi kanalama....Projizdeli jsme vesnickou, cestou jsme potkali spoustu deti, ktery nas nadsene zdravily, mavaly a behaly kolem nas.....Nescetnekrat jsme se malem vykyblili, jen aby jsme nezapomneli nekomu zamavat :-D Druhej level bylo High Five ( placnuti ), coz jsem asi dvakrat zvladla, ale kdyz stali po obou krajich a chteli placanec oba v jednu chvili ...zprava i zleva, moudre jsem usoudila, ze mi na jejich radosti sice zalezi, ale ne tolik, abych se ponorila i s bicyklem do jejich vany-mycky-pracky a...toho taky....Ano jsem sobi hnusec :-D
Taky me mrzelo , ze jsem nemela aspon neco dobryho, co bych jim mohla rozdavat, zvlast, kdyz me zastavily dve holcicky a vrhly se ke kosiku na kocky, kde jsem mela kabelku a hned se divaly dovnitr...prej to delaji i indiani :-D coz me moc uklidnilo.....nejvic se jim libil telefon a priznam se, ze jsem byla i trosku neduveriva, ale vratily mi ho, asi jsem nemela hezkou tapetu :-) Tak mi bylo lito, ze jim nic nemuzu dat....
Cestou jsme potkali taky spoustu poulicnich psu.....vsichni se tvari nevinne a smutne ale jakmile se priblizite zmeni vyraz na ,,netouzim po nicem jinym nez ti prokousnout achilovku" ...zlatej Yoda...
Cestou zpatky mi holcicka hodila do kosiku na kocky zlutou kytku, tak jsem mela ukrutnou radost :-)