I my jsme podlehli pokuseni a sli jsme si popovidat do 3x Dive! :-D za panem americanem s desivym usmevem ( jako Horst Fuchs). Nastesti se nam nesnazil prodat svou babicku ale zapsal nas na vylet s potapenim a snorchlovanim...Vyrazeli jsme ve 12 hodin na protejsi ostrov, kterej nesel videt, protoze bylo hnusne a byly vlny, pak pro jistotu zacalo hodne prset a trosku bourka, kolem jenom more a docela dost vlny a dokonce kanadanka co od zacatku cesty nezavrela hubu prestala mluvit...Nakonec nas uklidnila pani potapecka, ktera nemela jmeno ale byla kocka ( ze skotska :-)) tim, ze rekla, ze ve skotsku je tohle pocasi na piknik, ze kdyz je tam takhle mazou se kremem s faktorem :-D coz nas pobavilo a kanadanku rozmluvilo :-D
Po hodine jsme dorazili na misto,navlikli jsme se do neoprenu a vetsi skupina vcetne kanadanky skocili do vody. Z toho nezvyklyho ticha jsem trosku znervoznela :-D Na lodi zustala jeste kocka, vietnamskej kapitan a Ind, kterej sice mel jmeno, ale zadrmolil ho tak rychle, ze jsem mu rikala Said...Kocka mi musela dat do vody schudky, abych tam vubec vlezla. Kdyz me videla, nasadila mi na krk pistalku, kdyby neco :-D Voda byla podezrele tepla a mozna to delal ten neopren :-D Snazila jsem se trosku uklidnit, byla jsem mirne krecovita. Bylo zatazeno, takze more nebylo vubec modroucky jako na fotkach z instagramu. Predstava jaka je podemnou asi hloubka a o zveri nemluve...me privadela k jeste vetsimu silenstvi :-D No dobrych patnact minut jsem se placala kolem lodi v okruhu cca dvacet metru. S brylema a snorchlem, ale nad hladinou. Vietnamec me z lode dost pobavene pozoroval a ukazoval mi, ze musim dat hlavu pod vodu. Blbecek :-D Ponoreni hlavy bylo po dvaceti minutach uz nevyhnutelny, tak jsem privrela oci, kdybych nahodou videla neco co nechci, abych je mela rychleji zavreny a ponorila jsem hlavu...A nevidela jsem vubec ale vubec nic :-D zazrak :-D Pak mi Vietnamec poradil at plavu vic ke brehu, ze tam je mensi hloubka...no ja ho nemit! Tak jsem plavala bliz ke brehu- ke skalam- a predstavovala jsem si, jak me vlna rozflaka o skalu a v neoprenu jsem si ani zdaleka nepripadala tak neohrozena jako v plastence :-D Ale porad jsem nic nevidela, sotva svou ruku. Na nohy jsem se nedivala, protoze jsem se bala ze kdyz zmenim svou pozici z horizontalne na vertikalne, ponicim ploutvema koraly- v te dvacetimetrove hloubce :-D Videla jsem cim dal min a kdyz jsem se vynorila abych videla na dalsi instrukci od vietnamce, zjistila jsem ze prsi, zvedly se vlny a dokonce se blysklo....okamzite jsem to obratila, cubickou doplavala zpatky- proti vlnam a vyvrhla jsem se na palube. Muj instruktor na dalku me odbavil a ja si lehla na drevenou lavku, pac se mi z toho houpani trosku zvedl kufr....kdyz jsem to rozdychala, snazila jsem se zvednout ale hrozne se mi zamotala hlava....a tak probihal zbytek myho dne..cca od 2 do 9...moje maximum bylo, ze jsem si vyslikla neopren, po dvou hodinach jsem se prevlikla z plavek do obleceni a dvakrat sla curat...zbytek jsem musela lezet a musela jsem mit zavreny oci, abych nevidela, jak se houpeme...moc hezkej den...na prycne dubove spatne je lezeni :-D Nejvic se o me staral muj Vietnamec- instruktor, kterej mi postupne nosil rucnik, deku a polstarek. Navic chodil casto kolem a kdyz jsem se divala, tak se na me zazubil :-D
Said se me ptal jak mi je, dokud jsem nerekla, ze je to lepsi :-)
Kocka mi rekla, ze je to z tech vln a vzala mi pistalku!
A Kanadanka mi po sesti hodinach lezeni rekla, ze by mozna pomohlo, kdybych si lehla. Pak zacala cvicit jogu a samozrejme mluvit. Mezi jeji nejcastejsi vyrazy patrilo : oh my god, amazing, super a hlavne awwwww (ooooo)...jeji boj Dereck vypadal, ze nepozorovane upadne pres palubu a prituli se k lodnimu sroubu...docela jsem chapala, proc se dali zrovna na potapeni- jako nejtissi sport, i kdyz jsem mela podezreni, ze ona mluvi snad i pod vodou....vsechno vedela, vsude byla, od vseho mela klice....
Dobre se mi udelalo az na pevnine, vylet jsem si moc uzila :-D cestou zpatky jsme videli litajici ryby...takze kapitan rekl, ze tam ve tme jsou a ozvalo se : awwwwww....amazing!
A nakonec poznatek dne, ktery je malym poznatkem pro cloveka, ale velkym poznatkem pro lidstvo : Kanadani se vubec neboji tmy!
Said se me ptal jak mi je, dokud jsem nerekla, ze je to lepsi :-)
Kocka mi rekla, ze je to z tech vln a vzala mi pistalku!
A Kanadanka mi po sesti hodinach lezeni rekla, ze by mozna pomohlo, kdybych si lehla. Pak zacala cvicit jogu a samozrejme mluvit. Mezi jeji nejcastejsi vyrazy patrilo : oh my god, amazing, super a hlavne awwwww (ooooo)...jeji boj Dereck vypadal, ze nepozorovane upadne pres palubu a prituli se k lodnimu sroubu...docela jsem chapala, proc se dali zrovna na potapeni- jako nejtissi sport, i kdyz jsem mela podezreni, ze ona mluvi snad i pod vodou....vsechno vedela, vsude byla, od vseho mela klice....
Dobre se mi udelalo az na pevnine, vylet jsem si moc uzila :-D cestou zpatky jsme videli litajici ryby...takze kapitan rekl, ze tam ve tme jsou a ozvalo se : awwwwww....amazing!
A nakonec poznatek dne, ktery je malym poznatkem pro cloveka, ale velkym poznatkem pro lidstvo : Kanadani se vubec neboji tmy!
Žádné komentáře:
Okomentovat