Protoze je zima, zacnu vyletem za snehovyma radovankama. Psal se duben Leta Pane 2015 a ja se poprve v zivote dostala na lyzovani do ciziny. Vzhledem k tomu, ze byl duben a vsechno vsechno kvetlo, museli jsme zvolit ledovec v Osterreichu. Z protektoratu jsme vyjeli brzo rano ( vstavali jsme v 6:30 a vyjeli v 10:30), v Risi jsme se zastavili na frankfurtske polivce u jezera a do tyrol jsme dorazili asi ve 4 odpoledne. Tak je to sice zpatky do minulosti, ale ne az do protektoratu, takze zpet do lonska. Trosku jsem si zaprehanel. Cesta utikala hrozne rychle, prakticky celou cestu jsem kladla otazky ohledne ledovce samozrejme na urovni meho veku..( takze jako to tam je i v lete snih jo? a je to jako skala pokryta ledem a nebo je to proste uplne cely ledovy jako v titaniku? Takze kdyz udelam prurez ledovcem tak tam nebude skala jo? a to je ledovec jen ta jedna hora a nebo treba dve okolo nebo cely pohori? a nebo ty vedle jsou jen nahore ledovce a dole skaly? a je ledovec taky pod zemi ? jako to rikali v titaniku? ze jde videt jen 10% a zbytek je pod zemi? )
Prijizdeli jsme udolim, obklopeni skalami a horami a lesy a kopci a lavina..poprve v zivote jsem videla lavinu- ne padat..jen spadlou...ale ta byla nadherna. V prurezu dva az tri metry vysoka a to urcite uz par metru odtalo...neudrzela jsem se a musela si udelat selficko s lavinou, coz neni vubec jednoducha vec, vejit se s lavinou do objektivu. Dopadlo to tak, ze mam vyfocenou lavinu a sebe opatrne nakrocenou na hrbete laviny. Mam lehounce strnuly vyraz, protoze jsem se bala, ze zahucim do lavinino utrob. Musim uznat, ze kamaradit se s lavinou se mi zamlouvalo. Vedle kamaradky laviny vypadam drobounka :-D ano byla obrovska!
Konecne jsme se jeli ubytovat, vsude kolem byly nadherny dreveny chaloupky a nadherny obrovsky dreveny hotely jako z doktora z hor a na kazdym okne meli muskaty az na dno a nekde teda jeste svetylka z Vanoc. V recenzich naseho hotelu stalo: prijemne domacke prostredi, ceska kuchyne ( coz me malikno prekvapilo, ale vzhledem k tomu ze nevim, co patri do typicke rakouske kuchyne-znam jen schnitzel a ten bych teda celej tyden jist nechtela....a po sve palbe otazek cestou jsem uz nemela odvahu se zeptat) . Nas hotel se jmenoval ,,sport" . Tento napis prekryval puvodni rakouskej napis, kterej prosvital na zasle sede omitce. Trosku jsem si rikala, ze je to v okoli stoprocentne nejserednejsi budova, ale pohravala jsem si s moznosti, ze je jako ledovec a ta krasna cast domu je 80% pod zemi :-D Nebyla!
Do budovy jsme vesli pres krasnou slunecnou terasu. Uvnitr na nas dychlo-doslova- ceske domaci prostredi. V jidelne byly na stolech plastikove karovane ubrusy, vic jsem nestihla, protoze nam prisla naproti pani domaci. Mela sitku na vlasech, ale ofinku mela stylove venku, odlozila knedlik a vysvetlila nam pravidla stolovani. Vecere je vo pul sestyyyy, snidane ve vosum. Chvilku pockejte Jarus vam da pokoj. Jarus nas zavedla do prvniho patra - po zelene natrenych schodech! Cestou nam ukazala nastenku s heslem na internet a s dennim rozvrhem. Pak nam predala klice od pokojicku, ze kteryho nas prechazel zrak :-D cestou nam rikala, ze se mame, ze v pokoji mame dve postele navic. Meli jsme dve postele navic, ale nad hlavou. V pokoji typu: nudle byly dve dvoupatrovky v soku jsme ji odkyvali cas vecere , misto, kde se nechavaji klice, spoustu dalsich uzitecnych informaci...darcovstvi ledvin a podobne...Po osmi a pul minutach jsme sli znovu po schodech snu do jidelny a pozadovali dvouluzkovy pokoj- v jinem slovasmyslu nez jsme puvodne vyfasovali. Po proslove o tom jak je vymena pokoje nadstandardni sluzba ze stran Jarus a Marus nam holky vyhovely a daly nam pokoj ve druhem patre. Teda upozornily nas na moznost, ze nas mozna budou muset prestehovat a nezapomnely znovu podotknout ze teda to je sluzba hodna ne li odmeny tak minimalne bezmeznyho uznani a ucty z nasi strany. Zachod a koupelna se nachazely na patre- spolecne pro vsechny, coz uz jsme presli s usmevem a radosti z normalnich posteli. Dokonce jsme meli i balkon, sice spolecnej s vedlejsim pokojem, ale byl tam.
Ohledne lyzovani se nebudu rozvasnovat. Na lyzovani neni moc co popisovat. Obrovskej a nezapomenutelnej zazitek pro me byla lanovka k lanovce. Byl to vlak co jezdi tunelem . Ten co nedavno shorel v Kaprunu ( potom ho natreli a prevezli sem). Kazdou cestu nahoru i dolu jsem se modlila, aby nehorel ted ale az odjedeme. Nastesti jsem z dokumentu vedela, ze mam bezet dolu a ne nahoru! Dalsi zazitek byli samozrejme Cesi, kteri po sezone jezdi na tyto zajezdy. Behem tydne jsme uz znali jejich tvare a mohli jsme se vyhybat hlasite konverzaci, aby nas nepoznali :-D Nejvic me zaujal manzelsky par, se kterym jsme se sesli v kabince. Pan zrejme vrcholovy sportovec velmi gestikulativne vysvetloval manzelce, kde si ma v mobilu nastavit meric rychlosti jizdy, teploty, telesneho tepu, nadmorske vysky, protoze bez toho prece nemuze jezdit... nakonec se domluvili, ze si nahore daji ,,chlebik" a tam ji to vysvetli znovu.
Naopak nase ubytovani bylo slozeno ze spousty malinkych zazitku, ktere mely ale obrovsky vliv na nas zivot. Kdyz jsme prisli na veceri, vsichni uz sedeli v jidelne- vsichni Cesi samozrejme. Pani Marus se postupne vsech ptala jestli si daji jidlo cislo jedna nebo jidlo cislo dve. Citila jsem se jako ve skole, kdy ma kazdy postupne vstat, rict jak se jmenuje a nejaky svoje zajmy a konicky. ,,Jmenuju fe Kamiil, mam rad jezdectvi a fudoku a taky trosku zahradniceni a chemie" . Marus si nas zapsala, potom prinesla tri polivky s instrukci: naberte si a poslete dal! Potom bylo druhy, postupne davala talire na bar a meli jsme si pro ne chodit postupne . Byli jsme stul cislo jedna, coz jsme netusili, tim padem jsme brzdili vydej a pani Marus nam dost nemile rekla, ze si pro to jako musime prijit, ze se tady neobsluhuje- s usklebkem! Mlcky jsme vstali a mastili si pro jidlo. Vedela jsem jiste ze nemuzu za zadnou cenu nechat ani trosku, protoze by se na me holky skarede podivaly. Kdyz jsme pomalu dojidali, vynorila se Jarus a rekla ze jako sladkou tecku ma pro nas rakvicku a mela radost jak se ji to rymuje. Ale taky nam rekla, ze postupne az budeme odnaset talire, tak si vezmeme rakvicku a teprve potom nam na to nasumi slehacku, protoze jinak by spadla. A od te vecere jsem se neskutecne tesila na dalsi spolecne stravovaci chvilky :-D
Pan z vedlejsiho pokoje, se kterym jsme tim padem sdileli balkon byl trosku indian. Mel sedivou deku az pod lopatky a mel strasne opalenej oblicej. Jeho den probihal nasledovne: nasnidal se, ptom si nechal udelat turka s dvojtym rumem. Toho si vzal nahoru na patro, kde se zavrel na zachod,tam pil kafe a kouril. Potom se vylepil na balkone, kde dopijel kafe a kouril. Nekdy po obede prejizdel nahoru k vleku, kde stal u vysokyho stolku s kavou a cigarem a se zavrenyma ocima nasaval slunecni paprsky.
U veceri jsme se potkavali jeste s postarsim parem, kteri po veceri hrali v jidelne ( a spolecenske mistnosti zaroven ) scrabble. Sedeli jsme kousek od nich, takze jsem zaslechla, ze s tim maji trosku trable, vzhledem k tomu, ze pan byl Slovak a pani Ceska a jeden presvedcovali toho druhyho, ze tohle slovo v jejich jazyce existuje! Ten vecer jsem konecne pochopila vyznam terminu jazykova bariera! :-D
Po veceri jsme nahlasili ze odchazime a chodili jsme dlouho po okoli a divali se na vsechny ostatni krasny domecky, ve kterych jsme mohli jist spokojene snycl a kochat se jejich krasou. Potom jsme se museli vratit na vecerku.
Jeden den jsme odjizdeli driv ze svahu, nebot nam Marus pripomnela, ze treti den je dnem kritickym a nemelo by se to prehanet. A rozhodli jsme se, ze se pojedeme podivat do nedalekyho saunovyho centra. Opravdu to stalo za to. Bylo to na urovni a krasny a novy a bylo tam malo lidi a tech par lidi se chovalo tak distinguovane :-D coz na nas po penzionu sport pusobilo nepatrne kontrastne :-D Opravdu jsme si to uzili, po lyzovani to bylo uzasny, dali jsme si vybornou veceri a odjizdeli jsme do hotelu. Tam na nas cekala Marus a Jarus, ze jsme konecne zpatky, ze uz po nas chteli vyhlasit patrani a ze nam jdou ohrat kure od vecere. Byli jsme plni ale stehno jsme poslusne spasli. Zakusek okusili a s prislibem, ze priste vcas nahlasime zmenu rezimu jsme se odvalili do pokoje :-D
Vsechno bylo tak uchvatny, ze jsme se nakonec rozhodli odjet driv a stavit se v Italii, coz bylo kousek :-) a tak jsme se dostali az ke Garde bylo to tam jako u more..pomerancovniky mely uz pomerance a bylo tam teplo a tak jsme si uzili degustaci leta s lyzema v kufru :-D poucila jsem se ze sve chyby a priste si na hory budu brat letni saty :-D Garda byla kouzelna, ale nam to nestacilo, posunuli jsme se do Merana, tam jsme hledali nejakou dobrou italskou restauraci ( ja vim, ze v Italii jsou vsechny restaurace italsky :-D , ale my chteli nejakou pritazlivou) nasli jsme nenepritazlivejsi restauraci na planete ( v te dobe jsem si to o ni myslela...pak prisel Vietnam :-D ), ve ktere probihala nejaka velka rodinna oslava, ale kupodivu nas usadili- za lednici do koutku. Ale jidlo bylo naprosto neprekonatelny- neprekonatelny v oblasti Italie a kousku Recka. Byli jsme strasne prekvapeni a jeste strasneji spokojeni :-) Bydleli jsme u pana Martina, kterej mel nadhernej velkej byt u reky s vyhledem na hory. Mel obrovsky mistnosti. V obyvaku mel misto steny s televizi pres celou jednu stenu knihovnu a vsude okolo se povalovaly knizky a obrazy. V nejvetsi a nejkrasnejsi mistnosti , hodne prosvetlene si udelal jidelnu a vypadalo to hrozne krasne ale hlavne originalne. Kdyz jsme rano prisli do kuchyne, kde nam nachystal svedskej stul a vzkaz, bylo mi docela lito, ze jsme se s nim mijeli, docela rada bych si s nim popovidala. Docela rada bych si poslechla, co si povidaji a pak bych si to nechala prelozit- presneji receno :-D nechali jsme mu taky krasnej vzkaz s obrazkem zviratek. Pan Martin mel proste styl a nad stolem v jidelne povesenej kalendar s polonahymi muzi...( v horni polovine tela byli polo, a v dolni polovine tela byli nazi..)
Pokracovali jsme dal, rozhodovali jsme se mezi Veronou a Benatkama. Verona nam prisla slaba, tak jsme jeli do Benatek. Mela jsem strach. Cetla jsem si o Benatkach na takove super strance, jmenuje se to guuugl ( protoze uz je to asi posledni misto, kde se muzu dozvedet odpovedi alespon na cast svych otazek..ostatne me tam automaticky odkazujou, aniz by mou otazku promysleli). A tam psali, ze Benatky stoji na drevenych kulech, ale hlavne na bahnitym nestabilnim podlozi. Tim padem by mela vlada regulovat pocet lidi na ostruvkach, protoze tam bylo tolik lidi ze jsem si byla jista, ze se denne musi tak o pul metru zaborit, pod naporem tech davu. Takze z Benatek jsem videla to nahore :-D dole jsem videla lidi :-) na gorgonzole jsme nejezdili...gondolu jsme si nesypali na spagety, ale byla to zajimava zkusenost :-D Hodne tam foukalo, ale lidi delali, ze je teplo, tak jsem hrala tuhle hru s nema a vzpominala na teplou lyzarskou vybavu odpocivajici na zadni sedacce auta. Myslim si, ze Benatky jsou tak jedinecny, ze neni treba se o nich rozepisovat. O jejich jedinecnosti pisou hodne na guuglu :-D Tak jsme poslali pohled z lyzovacky v Rakousku z Benatek :-D a vecer jsme vyrazili domu, cestou nam prestalo svitit svetlo a jeli jsme 12 hodin jen s curacima prestavkama a bylo to narocne i pro me jako zapalenyho spoulujezdce- antispankovyho podporovace ( kterej hodinu pred Prahou-v tom nejhorsim- usnul). Tento vylet byl naprosto jedinecny, protoze byl multispektralni. Dostali jsme se od lavin az k mori, od ledovce, kterej saha az pod zem az k nepevnymu podlozi a prohnilym kladam pod Benatkama. Stalo nas to vic penez nez Asijska dovolena, ale to nas nemohlo trapit, protoze to za prve stalo za to, za druhe to byla z 80% spontanni akce, na coz jsem ja konzerva pysna a za treti jsem v asii byla az napres rok, takze jsem nemela srovnani. S prazdnym kontem, plni zazitku jsme prospali celej den a tesili se do prace.
Rakvinka z hotelu SEN
Krvavý flíček na dřevěným obložení za postelí
paní Lavina :-D
výhled z indianova balkonku
výhled z vrcholu l´edovce :-D
neškleb se, vypálíš si vrásky..
opravenej vlak z kaprunu
malá útulná roklinka
zatímco v údolí bylo jaro
Italské Merano
výhled z okna
Garda
princezna v Benátkách!
cesta z Benátek
a na závěr fotka z kalendáře z Martinovy jídelny :-D
Žádné komentáře:
Okomentovat