Pocet jidel: 2 (kompenzace dvou hodin cesty)
Pocet cernovlasych hlav : nepocitane
Pocet jinovlasych hlav: pocitane
Pocet minut, kdy jsem mela nadvladu alespon nad jednou loketni operkou: 12
Pocet vterin, kdy jsem byla oprena oboustranne : 42
Pochvalu musim udelit pomocne animaci s pandickou, ktera v letadle bezela na vsech obrazovkach a vysvetlila nam, ze nesmime pouzivat otviraci pocitace , taky kde najdeme vestu a ze prvni mame nasadit dychaci pristroj sobe a az potom mame pomoct pandicce, ktera na nej nedosahne a navic nema prstiky :-D s uzasem jsem snad poprve videla celou instruktaz a ani me to nedesilo tak jako kdyz to predvadeji letusky...takze Pandam zdar !
Skoro jsem nespala, takze unava temer prebila ztuhlost kolen...letiste v Pekingu je podle me nejvetsi na planete...
Vyridili jsme si ,,viza na cumando" a vyrazili jsme do ulic cajny...napisy na cedulich nam daly asi tolik co v Madarsku..
Metrem jsme dojeli do mista na mape, kde to vypadalo nejbliz centru, ve skutecnosti jsme byli od Muzea tak na Stodulkach..proste jsme porad sli a sli a vsude byly jen ohavny sedy panelaky, sedy chodniky, par zlutych lidi a sedy sinice a sedej prach a seda mlha- asi smog...a my porad sli a sli a centrum nikde, nic nikde a sedo vsude....
nakonec jsme se najedli (snad ne Bobika) a pokracovali jsme stejnou sedi k centru..za pet hodin jsme dorazili na okraj centra, ke stanici metra ze ktere jsme startovali nasi tour the Bejing.
Vsechno krome tri ambasad bylo sedy, az na trasy metra, ktery byly opravdu pestry ...Z toho musi kazdej sedocinan oslepnout..a toho, kdo nepozna vsechny odstiny barev vcetne blankytne modre, modrozelene, sedomodre, modrosede....(nebudu jmenovat mami :-D) by nezachranil ani Hujer z Madarska ...
Ani me moc nemrzelo, ze musime tech padesat odstinu sedi opustit a vratit se na letiste....ale dam mu jeste jednu sanci cestou zpatky a snad za tech trinact hodin stihneme ujit tech 19 km od stanice metra v centru do centra.
Žádné komentáře:
Okomentovat